|
|
Vliv epikardu na regeneraci srdce po cryoinjury v průběhu embryonálního vývoje - analýza morfologických a fyziologických změn
Neffeová, Kristýna ; Kolesová, Hana (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Na infarkt myokardu ročně umírají miliony osob. V srdci následkem ischémie nedochází k dostatečnému nahrazení poškozených kardiomyocytů, vytváří se fibrotická jizva a srdce ztrácí schopnost pumpy. Vrstva buněk, která produkuje množství signalizačních faktorů a vzniká z ní řada buněk, které by mohli napomoci regeneraci po poškození, se nazývá epikard. Jedná se o zevní vrstvu srdeční stěny, jejíž buňky podstupují epiteliálně-mezenchymální tranzici za vzniku buněk účastnících se mimo jiné i formace koronárních cév a pravděpodobně i nových kardiomyocytů. Pro studium vlivu epikardu na regeneraci srdce jsem zavedla novou metodu myokardiálního cryoinjury na ptačích stádiích embryí, kdy je srdce již pokryto vrstvou epikardu a ovlivňuje tak samotnou regeneraci. Pomocí sondy zchlazené v tekutém dusíku bylo indukováno poškození levé komory srdeční, simulující infarkt myokardu. Jedná se o vhodnou alternativu například k podvazům koronárních cév, které u takto raných embryí nejsou proveditelné. Následkem cryoinjury byly pozorovány razantní změny na úrovni epikardu. V této vrstvě byla následkem cryoinjury aktivována exprese (WT1), což se projevovalo odchlípnutím epikardu, zvlněním a tvorbou neobvyklých výběžků. Tím se zvětšila i oblast subepikardu, ve které jsme zaznamenali velké množství migrujících buněk....
|
|
|
Algal and Cyanobacterial Adaptations to Low Temperature and Desiccation
Jimel, Matouš ; Elster, Josef (vedoucí práce) ; Košťál, Vladimír (oponent)
Řasy a sinice, díky své dlouhé evoluční historii, jsou velmi rozšíření primární producenti, kteří dokážou odolat extrémním environmentálním stresům. Nízká teplota, vymrzání a tání, vysychání a opětovné zavodňování, jsou stresy, které jsou obzvlášť běžné v polárních regionech a zimních sezónách oblastí mírného pásu. Z hlediska fyziologických dopadů jsou si tyto stresy podobné či spolu úzce souvisí. Nízké teploty a vysychání vyvíjí spoustu typů stresů, které musí být vyloučeny či zmírněny adaptacemi. Konkrétně budou shrnuty adaptace na chlad, vymrzání a vysychání, spolu se strategiemi, které umožňují vyhnutí se stresu či tvorbu odolných morfologických stádií. Práce shrnuje vlastnosti, funkce a mechanismy těchto adaptací a stresů i potenciálních biotechnologických využití. Klíčová slova: řasy, sinice, vymrzání, chlad, vysychání, abiotický stres, kryoprotektanty, osmoprotektanty, akinety, kryopoškození
|
|
|
Algal and Cyanobacterial Adaptations to Low Temperature and Desiccation
Jimel, Matouš ; Elster, Josef (vedoucí práce) ; Košťál, Vladimír (oponent)
Řasy a sinice, díky své dlouhé evoluční historii, jsou velmi rozšíření primární producenti, kteří dokážou odolat extrémním environmentálním stresům. Nízká teplota, vymrzání a tání, vysychání a opětovné zavodňování, jsou stresy, které jsou obzvlášť běžné v polárních regionech a zimních sezónách oblastí mírného pásu. Z hlediska fyziologických dopadů jsou si tyto stresy podobné či spolu úzce souvisí. Nízké teploty a vysychání vyvíjí spoustu typů stresů, které musí být vyloučeny či zmírněny adaptacemi. Konkrétně budou shrnuty adaptace na chlad, vymrzání a vysychání, spolu se strategiemi, které umožňují vyhnutí se stresu či tvorbu odolných morfologických stádií. Práce shrnuje vlastnosti, funkce a mechanismy těchto adaptací a stresů i potenciálních biotechnologických využití. Klíčová slova: řasy, sinice, vymrzání, chlad, vysychání, abiotický stres, kryoprotektanty, osmoprotektanty, akinety, kryopoškození
|
host ::
RSS.